Proč mi instalatéři nerozumějí
Retrospektivní výstava průkopníka moderního grafického designu Ladislava Sutnara (1897–1976) v Jízdárně Pražského hradu by klidně mohla nést podtitul „vyrovnání dluhu“. Sutnar je totiž české veřejnosti prakticky neznámý, přitom se málokdy najde celoživotní umělecké dílo, jež by bylo svým rozsahem, významem a konzistencí srovnatelné. Angažoval se v mnoha disciplínách – od grafického designu, malby a výstavnictví přes architekturu a design předmětů denní potřeby až po návrhy loutek či hraček. Všechny jeho práce (s výjimkou obrazů) spojuje snaha vychovávat společnost, aby prostřednictvím kvalitního designu a umění sama sebe povznesla a pomohla si k lepšímu životnímu stylu.



Retrospektivní výstava průkopníka moderního grafického designu Ladislava Sutnara (1897–1976) v Jízdárně Pražského hradu by klidně mohla nést podtitul „vyrovnání dluhu“. Sutnar je totiž české veřejnosti prakticky neznámý, přitom se málokdy najde celoživotní umělecké dílo, jež by bylo svým rozsahem, významem a konzistencí srovnatelné. Angažoval se v mnoha disciplínách – od grafického designu, malby a výstavnictví přes architekturu a design předmětů denní potřeby až po návrhy loutek či hraček. Všechny jeho práce (s výjimkou obrazů) spojuje snaha vychovávat společnost, aby prostřednictvím kvalitního designu a umění sama sebe povznesla a pomohla si k lepšímu životnímu stylu. Sutnar byl vizionář a svým způsobem utopický sociální reformátor. Jeho způsob boje za lepší svět je nicméně tak poctivý, že jej nelze neobdivovat.
Služba masám
V meziválečném Československu patřil Ladislav Sutnar od počátku k výtvarné avantgardě a po čase zároveň k establishmentu. Prošel jako voják první světovou válkou a nový stát vnímal především coby prostor svobody a nových možností. Byl sociální demokrat oddaný Masarykovi, ztotožnil se s tehdejší demokratickou státní ideou a pokrokovou levicovostí, nikdy se z něj však nestal komunista a revolucionář. Prakticky od počátku své umělecké dráhy věřil dvěma základním idealistickým tezím: za prvé novosti, která přichází s poválečným…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu