Mimochodem

Na mezinárodním letním kurzu lusitanistiky v portugalské Coimbře oživil jeden z lektorů hodinu zábavným tématem. Zeptal se studentů ze všech koutů světa, o kom se u nich doma vypráví nejvíc vtipů. „O Japoncích!“ volali účastníci z dříve portugalského, nyní již čínského Macaa, kteří ve snaživosti obzvlášť vynikali. „O Japoncích!“ připojil se jihokorejský frekventant ze Soulu. „A co v Japonsku?“ zeptal se lektor drobné Japonky, která způsobně klopila zrak. Odvětila, že taky o Japoncích – na jihu Kjúšú je prý městečko, z kterého si dělá legraci celé Japonsko.

Ukázalo se, že takto dovnitř zaměřený humor převládá ve většině zemí. Podle kurzistů z Německa vtipkuje jejich vlast nejvíc na účet bavorských venkovanů, šarmantní Pařížan zmínil ve stejné souvislosti jakousi francouzskou vesnici, Angličan z Leedsu prohodil cosi o skotské vysočině, ale kolega z Edinburghu jej okřikl, že beznadějně komičtí připadají celé Velké Británii výhradně Irové. Student z Madridu se shodl s portugalským lektorem, že terčem iberských vtipů se nejčastěji stávají melancholičtí obyvatelé chudé Galicie. To připadalo hluboce nekorektní americkému kurzistovi z New Jersey, který prohlásil, že se vtipy mají vyprávět o zazobancích, a proto si celá Amerika střílí z Texasu. „Tohle je fakt dobrej fór,“ ušklíbl se lenivě americký kurzista z Texasu. „Ale jinak se u nás na jihu vyprávějí vtipy hlavně o blondýnkách.“

O debatě jsem slyšel…