Minulý týden si celý svět připomínal druhé výročí teroristických útoků z 11. září, na ten den však připadlo i jedno starší a kulatější výročí. Přesně před třiceti lety, 11. září 1973, došlo v Chile k vojenskému puči, který odstranil demokraticky zvolenou vládu prezidenta Salvadora Allendeho a nastolil vojenskou diktaturu generála Pinocheta. Po třech desetiletích je jeho režim, který skončil postupným předáním moci demokraticky zvoleným institucím v druhé polovině 90. let, hodnocen velmi rozporuplně. Stejně jako předchozí Allendeho vláda.
Místo civila voják
Z ekonomického pohledu jsou dvě věci nesporné. Za prvé, Allende byl skalní socialista, který dovedl relativně blahobytnou zemi během pár let své vlády (byl zvolen v listopadu 1970) k totálnímu ekonomickému rozvratu – ten byl do značné míry také příčinou vojenského puče. Za druhé, Pinochet předával demokratické vládě zemi ve velmi dobrém stavu: zbavenou inflace, s rostoucím hospodářstvím, provedenou reformou penzijního systému, po provedené privatizaci a deregulaci většiny odvětví, ba dokonce i po provedených restitucích většiny majetku, jejž předtím znárodnila Allendeho vláda. Řada mýtů je však kolem toho, jak k reformám došlo, čeho se týkaly, jak byly hluboké a jakou roli v nich hrál jeden z nejslavnějších ekonomů světa a guru mnoha liberálních myslitelů Milton Friedman.
Pinochet se stal vládcem země v okamžiku,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
