Proč se vlastně v posledních letech Amerika uchyluje k použití síly, zatímco kontinentální Evropa se tomu brání? Jde jen o následek 11. září 2001, nebo už delší dobu zraje rozkol v rámci Západu? Právě rozhodování o válce proti Saddámu Husajnovi a její průběh představuje nejvýraznější ilustraci rozporu mezi Amerikou a Evropou v bodu síly a jejího použití. Odpovědi na tyto otázky hledají politici, analytici a publicisté na celém světě. Jednu z nich nabízí kniha Roberta Kagana, jejíž český překlad právě vyšel pod výstižným názvem Labyrint síly a ráj slabosti jen několik měsíců od jejího amerického vydání.
Je to text zajímavý, velmi čtivý a pozoruhodný svým ideovým zázemím. Máme před sebou myšlenkový svět neokonzervativců, lidí, kteří – jak v předmluvě připomíná Alexandr Vondra – se pokoušejí o syntézu amerického idealismu s realismem rooseveltovského ražení, o to, co sami definují jako „idealismus bez iluzí“. Někteří z nich začínali jako demokraté kritizující Nixonovu politiku, ale po zklamání z Carterovy éry se uchýlili k republikánům. Sám politolog Kagan v roce 1999 pomáhal formulovat zahraničněpolitický program George W. Bushe a má na nynějšího prezidenta značný vliv. Takže i když s ním nemusíme souhlasit, je dobré vědět, jaké názorové postoje zastává.
Z Marsu a z Venuše
Kniha začíná zcela jednoznačnou větou: „Již nastal čas skončit s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu