Čekání na milost

Ondřej Gregor (19) z Bílavska zabil před dvaceti měsíci svého otce. Násilnického alkoholika, který léta bil a ponižoval své tři děti i manželku. Při jedné z takových scén se Ondřej postavil na obranu matky a Jaroslav Gregor pranici nepřežil. Jeho syn byl za to loni odsouzen k pěti letům vězení. Rodina i většina občanů Bílavska požádali okamžitě po vynesení rozsudku prezidenta Václava Havla o milost. Řízení si ale na ministerstvu spravedlnosti vyžádalo několik měsíců, a o milosti bude rozhodovat současná hlava státu – Václav Klaus. Na jeho shovívavost si Ondřej velké naděje dělat nemůže – nový prezident zatím rád zdůrazňuje, že milost ještě nikomu nedal, a všechny žádosti šmahem zamítá.

Když chybí spravedlnost

„Milost je tu pro situace, kdy se rozchází jakási přirozená spravedlnost s řečí zákonů – aby vrátila věcem přirozený řád. I ten nejlepší soudce musí někdy člověka podle zákonů odsoudit, i když by ho v hloubi duše nejraději osvobodil. Zákony prostě někdy nestačí postihnout celou šíři případu,“ říká ombudsman Otakar Motejl. „Ano, domnívám se, že existuje řada důvodů, proč milosti udělovat. Rodinných, humanitárních, zdravotních,“ doplňuje ho místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Podle obou mužů tady institut milosti není proto, aby napravoval soudní výroky, ale aby je doplňoval. Případ Ondřeje Gregora se do představy obou…