Budou téct potoky židovské krve

„Takhle jsme neviděli centrum Jeruzaléma už téměř tři roky: v obchodech na pěší zóně se stojí fronty u pokladen, venkovní stolky restaurací jsou zavalené lidmi a bezpečnostní kontroly probíhají jen letmo.“ Těmito slovy začíná úvodník nejnovějšího vydání časopisu Jerusalem Report, v němž jeho autor, šéfredaktor David Horovitz, popisuje relativně bezstarostnou atmosféru v izraelské metropoli od začátku hudny, tříměsíčního příměří, jež 29. června vyhlásily militantní palestinské skupiny. Horovitz zmiňuje, že i jemu přišlo poštou tričko s obrázkem žlutého smajlíka a nápisem „Happy Hudna“ (Šťastné příměří), která rozesílá mírové hnutí v Izraeli, a v dalším odstavci se ptá: „Vydrží to?“ Odpověď přišla záhy.

Atentát na děti

V úterý 19. srpna nastoupil do linkového autobusu mířícího od Zdi nářků do židovského sídliště na okraji Jeruzaléma devětadvacetiletý Palestinec Raíd Misk. Oblečen jako ortodoxní Žid byl od ostatních cestujících k nerozeznání. V momentě, kdy přeplněná „harmonika“ míjela další autobus městské hromadné dopravy, odpálil Misk pět kilo výbušniny připevněné na svém těle. Bilance? Dvacet mrtvých – pět z nich byli Američané – včetně šesti dětí a přes 110 zraněných, z toho třetina nezletilých. Byl to první sebevražedný útok tohoto rozsahu od začátku příměří a početně jeden z nejkrvavějších atentátů nynější intifády…