Za dobré chování vyhazov

O tom, že je nutné vrátit lidem s postižením jejich svobodu a vymanit je z ústavů, se už zdejší úředníci naučili mluvit, jako když bičem mrská. A ohánějí se tím i ve svých koncepcích. Ale lidi, kteří literu vezmou vážně a snaží se ji uvádět do praxe, tady zatím čeká tvrdý náraz. Jednoho ředitele ústavu pokoušejícího se vrátit své klienty do běžného života úředníci odvolali už před dvěma měsíci – a minulý týden padl druhý. Reformátoři z branže bijí na poplach. Státní správa podle nich otevřeně maří snahy vrátit lidem s postižením jejich práva a důstojnost.

Běžte pryč

„Každý ústav je zločin.“ S touto myšlenkou začínal v roce 1994 tehdejší ředitel Ústavu sociální péče v Horní Poustevně na Děčínsku Milan Cháb měnit přísnou instituci v místo, kde by se obyvatelům žilo aspoň trochu příjemněji. O dva roky později prošel kurzem amerických odborníků na zlepšování života pro lidi s postižením a ve své myšlence se utvrdil: rozhodl se ústav zrušit a klientům pomoci v návratu do běžného života.

Cháb nejprve přestěhoval klienty odkázané na vozík z prvního patra do přízemí, aby se mohli po letech strávených jen v místnostech ústavu dostat ven. Pak odkoupil od okolních obcí vilu a pronajal několik bytů, ve kterých dnes lidé z jeho ústavu bydlí a s větší či menší pomocí asistentů žijí běžným životem. Ve dvou ústavních budovách tak z původních 114 zůstává už pouze třicet…