Z minulého týdne

Turecko schválilo balíček zákonů, které poprvé v historii moderního státu omezují vliv armády na dění v zemi. Reforma především odebrala výkonnou moc vlivné Národní bezpečnostní radě, v níž zasedají vojáci. Rada měla dosud veto nad domácí i zahraniční politikou Turecka. Na příště bude pouhým poradním orgánem vlády a scházet se bude jen na její přání zhruba jednou za dva měsíce namísto dosavadního měsíčního intervalu. Předsedou rady také nebude jako dosud generál, ale civilista. Veškeré vojenské výdaje by napříště měly podléhat kontrole parlamentu, zatímco nyní si armáda určuje výši rozpočtu – ten dosahuje v průměru pěti procent HDP – a použití peněz sama. Vojáci se v tradicích zakladatele moderního tureckého státu Kemala Atatürka považují za strážce laického charakteru země, a často proto přímo zasahovali do politiky. V minulých desetiletích svrhla striktně sekulární generalita čtyři turecké kabinety – vždy za obecné podpory obyvatelstva –, o nichž se domnívala, že zemi příliš islamizují. Pozorovatelé soudí, že nyní zřejmě vzroste napětí mezi armádou a vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje. Vojáci premiérově partaji nedůvěřují kvůli islamistickým kořenům. V krajním případě a před nabytím platnosti přijatých zákonů by armáda podle některých úvah opět mohla provést vojenský puč. Ankara očekává, že reforma, podpořená drtivou většinou tureckých poslanců, zemi zase o krok…