K planetě bohů i fantastů

Mars – z hlediska vesmíru zcela nevýznamné těleso, ale z pohledu pozemšťanů je tomu jinak. Tato planeta sehrála již mnohokrát důležitou roli ve vývoji lidské civilizace a ta nejdůležitější ji, doufejme, ještě čeká.

Neblahým symbolem

Počátek lze hledat v kolébce civilizace na soutoku Eufratu a Tigridu, kde Sumerové před pěti tisíciletími začali soustavně pozorovat dění na obloze.

Hvězdy a planety tu byly považovány za živé bohy. Kněží jim v chrámech přinášeli oběti, zpívali oslavné hymny – a hlavně je pozorovali a vše zapisovali do klínopisných tabulek. Tady lze najít kořeny paralely „jak nahoře, tak i dole“, jež vedla ke vzniku astrologie. Planet tehdy bylo známo sedm a počítaly se k nim i Slunce a Měsíc (ale nikoli Země). Každé se přisuzovala jiná povaha.

Slunce – Šamaš symbolizovalo sílu a spravedlivou vládu, Nergal pro svou červenou barvu představoval krutého boha válek, násilí a smrti. Babylonská symbolika zůstala zachována i u Řeků, pro něž byl Ares mužský válečník, a Římanů, pro které byl Mars bohem války.

Ve středověké astrologii měl Mars vždy nepříznivý, až zhoubný vliv, obrozenecká čeština ho proto nazývala Smrtonoš. Byl vládcem znamení Berana a Štíra, tedy znamení zrození a smrti.

Klíčem k řádu vesmíru

Na sklonku 16. století, ještě před vynálezem dalekohledu, pozoroval rudou planetu Tycho Brahe a…