Když senátor Martin Mejstřík prohlásil v polovině prázdnin, že se stydí za neochotu zdejší politické reprezentace zajistit krajanům návrat ukradeného majetku a korespondenční volbu, vyvolal mezi politiky poprask. Předseda ODS Mirek Topolánek jej za to nazval „typickou pátou kolonou“ a jeho spolustraník Přemysl Sobotka požadoval veřejnou omluvu. „Vždyť takhle to vypadá, že my jsme ti špatní a on ten nejlepší, který chrání krajanská práva a zájmy,“ vysvětlil svůj požadavek místopředseda senátu Sobotka. Nicméně krajané sami, zdá se, žádnou pomoc v orientaci nepotřebují. „My víme naprosto přesně, kdo se nám snažil či snaží pomoci a kdo ne,“ říká Jan Sammer z české koordinační kanceláře v Kanadě, která zastřešuje požadavky tamních krajanů. „Panu Mejstříkovi moc děkujeme, že to nazval pravým jménem.“
Zapomeňte na pomoc
Čechům, kteří v době totality utekli před komunistickým terorem do svobodného světa, zabavoval režim automaticky jejich zdejší majetek. S příchodem demokracie okradení samozřejmě počítali s tím, že jej dostanou zpět. Nestalo se tak. Polistopadová reprezentace se sice dohodla na tom, že se pokusí napravit křivdy spáchané minulým režimem, ale podle zákona z roku 1991 mohli o majetek požádat jen lidé s českým občanstvím a trvalým pobytem na území tehdejšího Československa (druhý bod později zrušil Ústavní soud). Tím z nároku na spravedlnost vypadla valná část emigrantů, zvláště ti, kteří…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu