Život mezi povodní a smrtí žízní

Už to vypadá skoro jako tradice: nemine rok, aby nepadl letitý teplotní rekord nebo alespoň nepanovalo počasí vymknuté z normálu. V zimě, na jaře, v létě i na podzim. Ani letošek není výjimkou. Nejdříve nás sužovala dlouhá, rekordně tuhá zima, kterou vystřídalo ze dne na den pokročilé jaro. Málokdy se stává, aby se stromy olistily tak rychle jako letos a některé rostliny rozkvetly až o měsíc dřív, než odpovídá průměru. V posledních sedmi týdnech pak panovalo abnormální horko a Evropu začalo trápit sucho. Jaké další klimatické nepříjemnosti nás tento rok mohou ještě čekat?

Houbaři v depresi

Je obtížné cokoli předpovídat. Podíváme-li se však na trendy posledních let, zjistíme, že se odehrávají podle scénáře, v němž dlouhou zimu znenadání vystřídá nadprůměrně teplé jaro následované vlnami abnormálních letních veder a suchem, jež nakonec vyústí v dlouhotrvající deště v druhé polovině prázdnin.

Nejde o to strašit katastrofou, ale počítat s tím, že srážkový deficit uplynulých týdnů může náhle vystřídat jejich nepříjemný nadbytek, je rozumné. Většina historických povodní se odehrávala mezi koncem července a první polovinou září. Kdo v té době plánuje dovolenou, neudělá chybu, když před ní pevně zajistí okna a dveře a připraví se na to, že horké a suché týdny mohou náhle přejít v pravý opak. Není zkrátka od věci mít na paměti, k jak rychlým a prudkým změnám došlo letos koncem zimy…