Molly, Daisy a Gracie prchají domů

Člověka znalého způsobů, jakými si běloši na kolonizovaných územích podmaňovali domorodce, jen tak něco nepřekvapí, jedna zkušební otázka ale neuškodí: Která demokratická země se vůči svým původním obyvatelům ještě v 70. letech 20. století chovala tak, že naplňovala mezinárodní charakteristiku genocidy? Odpověď dává film Rabbit-Proof Fence (Králičí plot), novinka v letní nabídce českých biografů. Skutečný příběh tří aboriginských děvčátek, prchajících z „převýchovného ústavu“ domů za maminkou, se sice odehrál v roce 1931, popisované praktiky ale běžely dál ještě čtyřicet let a rány, které způsobily, hnisají ve společenském povědomí Austrálie dodnes.

Chceme snad třetí rasu?

Holčičky Molly a Daisy Craigovy, jejichž skutečný osud hraný film zpracovává, se narodily nejhůř, jak jen to šlo. Jejich domorodá matka se totiž zakoukala do bílého stavebního dělníka a děti přišly na svět jako nemanželští míšenci. Žádný Aborigin – neboli původní domorodý obyvatel Austrálie – nesměl tehdy ve své zemi volit, vlastnit pas či se svobodně stěhovat, svatby mezi domorodci a bílými (ostatně velmi řídké) se mohly dít jen se svolením speciálního úředníka. Pro děti ze smíšených vztahů, jako byl ten paní Craigové, (ale nejen pro ně – i pro jejich od přírody trochu světlejší vrstevníky), měla vláda ještě jednu specialitu navíc: nesměly vyrůst se svou domorodou rodinou. Jak…