Do polí za svobodou

Příběhy o útěcích na svobodu bývají dojemné a poučné, proč by tento nemohl být? Zvláště když jde o dramatický úprk před jistou smrtí a ještě k tomu v poslední možné chvíli. Podle agenturní zprávy z minulého týdne odmítlo ve vesnici Zdeslavice u Ledče nad Sázavou dvacet jedna býků nastoupit do transportu na jatka, prorazili dřevěnou ohradu a uprchli do pole s dvoumetrovou kukuřicí. Jejich majitel přivolal myslivce a policii, kteří se od středy snaží zvířata najít a odstřelit. Býci se ale rozdělili do několika skupin a dále unikají. Lovci předpokládají, že likvidace potrvá minimálně dva měsíce. Dva uprchlíci už skončili s kulkou v hlavě a zřejmě tak nakonec dopadnou i všichni ostatní, protože proti sobě mají nerovného nepřítele. Kromě desítek myslivců a policistů, kteří pročesávají krajinu, mají oči na stopkách i ostražití občané, připravení pohyb velkých zvířat nahlásit. Myslivci totiž už několikrát varovali, že prchající zvířata „napáchala značné škody“ a že jejich pobyt na svobodě představuje „bezpečnostní riziko“. Až potud je tedy vše tak jako obvykle v podobných případech. Přesto ale zdeslavické drama přináší některá nečekaná poučení.

V obecních kronikách si lze přečíst, že ještě počátkem sedmdesátých letech tady na venkovských návsích docela běžně ryla prasata. Ty časy jsou samozřejmě pryč. Zatímco auta valící se osmdesátkou úzkými ulicemi obcí nikoho neděsí, kráva volně kráčející přes náves ano. Velká zvířata přece patří do ohrady nebo…