
„Můžeme tomu říkat české EdF,“ shrnuje své záměry s elektrárenskou společností ČEZ v rozhovoru pro Respekt ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (Stát musí být soběstačný, Respekt č. 27/2003). S takovou přímočarostí snad tuto koncepci české energetiky nikdy neformuloval ani proslulý Miroslav Grégr. Teď tedy víme, na čem jsme – vzorem vládě se tedy stává Electricité de France, francouzský státní podnik s bezmála monopolním postavením na silně regulovaném domácím trhu. Abychom tušili, co můžeme čekat, pokud se Urbanova koncepce uskuteční, připomeňme si, jak výsadní pozici EdF popsala Evropská komise: „není nemožné, aby nový subjekt vstoupil na francouzský trh“, je to „však… velmi obtížné“. Český trh má tedy nadále ovládat jedna privilegovaná společnost, kterou úřady a politici budou všemožně podporovat proti konkurentům a prosazovat její zájmy.
Pod vládou atomu


Špatná zpráva to není jen pro peněženku spotřebitelů, ale rovněž pro jejich plíce. Téměř monopolní výrobce bude totiž snadno kontrolovat trh a účinně tak vyloučí konkurenci. Zkušenost s liberalizací přitom ukazuje, že soutěž mezi různými producenty a prodejci otevírá cestu inovacím a novým technologiím, tedy především čistým zdrojům energie či mikroenergetice. Řekněme, že větrným elektrárnám se operuje daleko lépe na otevřeném trhu, než když musí čelit vládou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu