Můj zážitek s Harrym Potterem

Po přečtení prvních čtyř dílů jsem se samozřejmě na pětku těšil, ale ne zase tolik, abych si ji kupoval v angličtině. Když jsem ji pak dostal od rodičů, tak nebyl důvod ji nečíst. Se čtením čtyřky jsem měl minule problémy, ale teď už umím anglicky o dost lépe, a tak mi čtení nedělalo problémy. Čtení v angličtině je zajímavé i kvůli originálním názvům, které jsou v cca polovině případů lepší než český překlad.

Pětka je tak napínavá a její děj mě tak zaujal, že jsem ji přečetl během 10 dní. Radosti a (především) strasti, které Harry a ostatní zažívají, jsou totiž tak reálné a nebezpečné, že to s Harrym vypadá chvílemi hodně špatně. Kromě dobra a zla se v pětce objeví třetí strana – ministerstvo kouzel, které je sice proti Voldemortovi (hlavnímu zlu knížky), ale kvůli své pohodlnosti a hlouposti nechce věřit varování, že se Voldemort znovu objevil. Ani po přečtení není pořád jisté, jestli ministerstvo události na konci pětky přesvědčí o tom, že se Voldemort opravdu vrátil (z toho, co se seběhlo, se dá ale předpokládat, že ano).

Právě opatření ministerstva dělají Harrymu možná ještě větší problémy než Voldemort. Ve škole nastanou nejen jemu krušné časy, když jistá velice nepříjemná postava začne kontrolovat osobní poštu všech studentů (takže Harry nemůže komunikovat s opatrovníkem Siriusem), zavede tělesné tresty (čímž na svou stranu získá školníka Filche), udělí Harrymu, Fredovi a Georgeovi doživotní trest zákazu hraní famfrpálu, začne špehovat studenty,…