Po šesti letech od slavnostního návratu pod čínskou svrchovanost prochází Hongkong v těchto dnech zatím nejtěžší politickou zkouškou. Bezprostřední příčinu ke krizi zavdal kontroverzní zákon o podvracení a ochraně vnitřní bezpečnosti; problém je však mnohem zásadnější.
Tengova dialektika
Přechod Hongkongu z britské pod čínskou správu na základě doktríny „jedna země, dva systémy“ představoval v roce 1997 triumf Teng Siao-pchingova politického pragmatismu. Teng se sice sám již tohoto historického okamžiku nedožil, ale koncept koexistence dvou odlišných politických systémů v rámci jednoho státu byl krystalickým shrnutím jeho bezprecedentních reforem, zahájených v roce 1979 na čínské pevnině. Základní hnací myšlenkou těchto reforem bylo přesvědčení, že je možno, a dokonce nutno, provádět dvě vzájemně neslučitelné věci najednou. Na čínské pevnině tak začali komunističtí aparátčíci budovat byrokratický kapitalismus v lůně socialistického státu; v Hongkongu zase bez mrknutí oka začlenili vzkvétající kapitalistickou enklávu do širší, nominálně socialistické vlasti.
Tengova inovativní dialektika (spíše v tradici jin-jangového dualismu než marxismu) se překvapivě osvědčila na poli ekonomickém. Přechod od byrokratického komunismu k byrokratickému kapitalismu se ukázal schůdnější, než očekávali mnozí, v dialektice méně kovaní pozorovatelé. Problematičtější už byly implikace tohoto dalekosáhlého experimentu pro společenskou „nadstavbu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu