České zbraně pro Al Kajdu
Než uplyne dnešní den, překřižují zeměkouli konvoje se zbraněmi v hodnotě sedmi set milionů dolarů. Stejně tomu bylo včera a bude zítra. Ročně se ve světě prodá zbraní za dvě stě miliard dolarů. Pramínek peněz z těchto karavan teče i do Čech. Problémem je, že ruce, ve kterých zdejší „speciál“ končí, jsou často hodně špinavé. A že ten výnosný obchod se smrtí nikdo příliš nekontroluje.
Než uplyne dnešní den, překřižují zeměkouli konvoje se zbraněmi v hodnotě sedmi set milionů dolarů. Stejně tomu bylo včera a bude zítra. Ročně se ve světě prodá zbraní za dvě stě miliard dolarů. Pramínek peněz z těchto karavan teče i do Čech. Problémem je, že ruce, ve kterých zdejší „speciál“ končí, jsou často hodně špinavé. A že ten výnosný obchod se smrtí nikdo příliš nekontroluje.
Tanky pro mullu
Je sychravé tbiliské poledne posledního únorového týdne. V ulici naproti oprýskané budově gruzínského ministerstva obrany si stánkaři prodávající cigarety a alkohol hřejí ruce na otevřených ohníčcích. Širokou rozbitou silnicí projede občas starý žigulík nebo otlučené nákladní auto. Jdeme na domluvenou schůzku u gruzínského náměstka ministra obrany Gely Bežuašviliho. Ale vrátný v hale má jiné informace: schůzka je bez udání důvodu odřeknuta. O pár hodin později se nám přes českou ambasádu dostane z úst velvyslance Jiřího Nekvasila neoficiální vysvětlení: „Šíříte nepravdu o dovozech českých zbraní do této země, nedivte se.“ Nekvasil tím myslí případ z roku 2000, kdy Respekt na základě získaných dokumentů zveřejnil informaci, že Česko v posledních dvou letech prodalo Gruzii sto dvacet tanků T-55. Vývoz tenkrát schválila na zvláštní schůzi bezpečnostní rada státu, ale tbiliské ministerstvo i úředníci z českého ministerstva průmyslu dnes tvrdí, že do země nakonec přišlo jen dvanáct obrněnců.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu