Útlum mozků

Reforma veřejných financí – lék, který má zabránit tomu, aby se země dostala do vážné ekonomické a sociální krize – má nepříjemné vedlejší účinky. Vláda nedokázala ušetřit dost peněz v povinných výdajích, jako jsou penze, důchody, sociální dávky či nemocenská, a tak musí hledat jinde. Škrtá přitom i výdaje, které by mohly přispět k růstu a prosperitě: peníze na vědu a školství, tedy investice do lidského vzdělání. Ministři stále hledají v rozpočtu na příští rok úspory za 20 miliard korun, jednají o nich znovu toto pondělí. Vláda se zatím neshodla na „nedotknutelných“ prioritách, takže škrty ve vědě a školství jsou stále ve hře. Vicepremiér Petr Mareš (US) tvrdí, že pokud vědci skutečně přijdou o peníze, hodlá podat demisi.

Vládní sliby chyby

Mezinárodní instituce od OECD po Mezinárodní měnový fond upozorňují, že pokud se chceme v prosperitě a životní úrovni přiblížit zemím Evropské unie, musíme na prvním místě investovat právě do lidí.

Jaký bude bezprostřední dopad škrtů? Podle představitelů tuzemské akademie věd by se tím především zbrzdil rozvoj jejích ústavů. „Budou chybět peníze na zaplacení členských příspěvků v mezinárodních vědeckých sítích, na odborné časopisy, cesty na konference. Věda je naštěstí běh na dlouhou trať, takže škrty neznamenají, že by ze dne na den utekli všichni kvalitní lidé nebo že by se zavíraly ústavy. Ale v mnoha…