Tři miliardy za hladovou zeď

Když před čtrnácti dny dali krajští zastupitelé v Ostravě zelenou obří stavbě přehrady, bylo to s vysvětlením, že jedině ona ochrání region před ničivými povodněmi. Nahlédnutí do propletence vztahů mezi těmi, kteří o stavbě rozhodují, ovšem ukazuje, že jde především o zakázky a velké peníze.

Už je to tu zas

„Z vesnice, kde jsem se narodila, zbyl jenom kostel a hřbitov. Nemám se kam vracet,“ říká paní Marcela Matušková, jejíž rodný dům v obci Karlovec u Bruntálu je dnes třicet metrů pod hladinou přehrady Slezská Harta. Za jeho ztrátu dostali Matuškovi v roce 1989 dvě stě padesát tisíc korun a stejně jako dalších tři sta Karloveckých i byt na bruntálském sídlišti. „Řekli jsme si, že to tedy ne,“ vzpomíná paní Matušková. „Bylo nás šest, měli jsme dobytek, hospodářství.“ Panelákové 3+1 proto vyměnili za dům v nedaleké obci Nové Heřmínovy – i proto, že Matuškům připomínala jejich ztracenou ves. Za deset let si tady vybudovali nové hospodářství. Dnes má nejen jejich usedlost, ale všech zdejších 150 stavení podle verdiktu krajské samosprávy zmizet pod vodou další přehrady.

„Myslím, že je to šílené – už podruhé bych měla ztratit domov kvůli něčemu, co proti velké vodě stejně nepomůže; buď vůbec, nebo míň než přírodní řešení,“ říká paní Matušková a stejný názor má i většina heřmínovských v čele se starostou Antonínem…