Ten byt už nechci

To jsou paradoxy. Dvě třetiny z padesáti luxusních bytů v pražské Nerudově ulici obsadí levice. Pouze někteří lidovci, unionisté a především občanští demokraté uznali, že je trapné zadarmo bydlet v nákladně zrenovovaných pokojích pod Hradem, když mají už dnes státem placené ubytovny a pobírají vysoce nadprůměrný plat. Místo nich se na státní byty vrhli komunisté a sociální demokraté, kteří jindy hlásají, jak jsou lidu blíž. Před pár týdny se Miroslav Grebeníček nad KSČM rozplýval jako nad stranou, která se „zastává okrádaných a klamaných, těch, kteří jsou vyhazováni z práce, i těch, kteří žijí na úrovni životního minima nebo z takzvaných průměrných příjmů“. Jako obvykle si neviděl do úst. Jen pár desítek metrů od komunistických bytů se dole na Malé Straně ještě opravují vytopené domy, z nichž obyvatele vyhnala loňská povodeň do provizoria.

Poslanci dlouho tajili, kdo měl v luxusních bytech bydlet, a občanští demokraté se rozhodli zachovat v diskrétnosti i to, kdo se jich nyní vzdal. To je škoda, tito poslanci si zasluhují uznání za střídmost. Například delegátka ODS Alena Páralová se však rozhodla na stěhování z Prahy – Vinohrad trvat a regionální příloze MF Dnes vysvětlila své důvody takto: „Znamená to pro mne vysvobození, bydlím na ubytovně v Rumunské ulici, je tam hluk, špatně se mi tam spí. Navíc mi odpadne dojíždění a ušetřím tak hodinu a půl denně. Myslím si, že to zkvalitní moji práci.“ Samotné důvody není třeba ironizovat. Ale…