Strach Franze Schwaba
Z kanceláře vicepremiéra Petra Mareše přišla překvapivá zvěst: v Česku žije téměř zapomenutá menšina a hlásí se o svá práva. Na 40 tisíc českých Němců, kterým se po válce vyhnul odsun a kteří pak za komunismu neodešli ze své domoviny dobrovolně, žádá stát, aby už konečně skoncoval s jejich nerovnoprávným postavením v zemi. Na starosti to má právě Petr Mareš. Když řekl novinám, že plánuje německé spoluobčany odškodnit, vyvolalo to u některých politiků protest. Prý jde o trojského koně, ve kterém se skrývá povinnost omluvy a satisfakce i všem vyhnaným obyvatelům Sudet.
Z kanceláře vicepremiéra Petra Mareše přišla překvapivá zvěst: v Česku žije téměř zapomenutá menšina a hlásí se o svá práva. Na 40 tisíc českých Němců, kterým se po válce vyhnul odsun a kteří pak za komunismu neodešli ze své domoviny dobrovolně, žádá stát, aby už konečně skoncoval s jejich nerovnoprávným postavením v zemi. Na starosti to má právě Petr Mareš. Když řekl novinám, že plánuje německé spoluobčany odškodnit, vyvolalo to u některých politiků protest. Prý jde o trojského koně, ve kterém se skrývá povinnost omluvy a satisfakce i všem vyhnaným obyvatelům Sudet.
Všichni bez rozdílu
V Moravské Třebové se každý čtvrtek v místním muzeu schází skupinka starších lidí. Že jde o české Němce, náhodný návštěvník pochopí jen ve chvíli, kdy tu a tam uklouzne německé slovíčko. Hovoří se o spoustě věcí – a řeč samozřejmě přijde i na vzpomínky. „Moji rodiče byli obyčejní sedláci. Politiku jsme vůbec nesledovali a najednou k nám po válce vtrhli, všechno zabavili. Nadávali nám a já se moc bála,“ říká rozechvěle a se slzami v očích paní Leopoldina Gasparová (74). Celá její rodina měla – řečeno dobovým žargonem – „jít do odsunu“ v druhé polovině roku 1947, ale protože se nikdo z nich neprovinil kolaborací a stát potřeboval levnou pracovní sílu, mohli zůstat. Statek, největší ve vesnici a plný dobytka, jim ale úředníci zabavili. Celá rodina…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu