Připomeňme si

Před kulturním domem Delta na pražském sídlišti Dědina se tvoří po ránu fronta asi dvou stovek lidí. Je úterý 24. června a ministerstvo vnitra tady bude od osmi hodin rozdávat osm set výtisků aktualizovaného seznamu spolupracovníků StB (dalších dvanáct set kousků je k mání v Brně, Pardubicích a v archivu ministerstva vnitra v Kanicích na Brněnsku). „Zajímá mě, kdo všechno udával,“ vysvětluje padesátiletý Michal Horňák, proč čeká před zavřenými dveřmi už od půl šesté ráno. Pan Horňák si o čtvrt na devět odnáší dvanáct knih, ve kterých je zveřejněno skoro šedesát tisíc někdejších agentů StB a třicet tisíc archivních protokolů, které obsahují jména dalších patnácti tisíc agentů. V poledne jsou výtisky na všech distribučních místech rozebrány. Nicméně plně spokojen pan Horňák a ostatní majitelé sady být nemohou: podle expertů z občanského sdružení Archivy totiž i v těchto doplněných a rozšířených materiálech chybí přinejmenším deset tisíc jmen.

To je svého druhu šok. Když totiž před třemi měsíci vydalo ministerstvo vnitra seznamy poprvé (v okamžitě rozebraném třítisícovém nákladu), říkala analýza občanského sdružení Archivy totéž: chybí desítky tisíc jmen. Ministerstvo poté do nového vydání zahrnulo devět tisíc agentů naverbovaných estébáky mezi vězni komunistických koncentračních lágrů. „Prostě nám to uniklo,“ vysvětluje jejich nepřítomnost v prvním vydání zástupce šéfa archivní a spisové služby ministerstva vnitra Pavel Brunhofer. Z dalších…