Případ umírajícího kata

Soudkyně Radomíra Veselá znovu nesplnila, co slíbila. Hlavní líčení s Aloisem Grebeníčkem (81), který na přelomu čtyřicátých a padesátých let jako vyšetřovatel StB týral lidi v uherskohradišťské věznici, mělo být v červnu. Nebylo. Soudkyně místo něj požádala o další lékařské posudky. Grebeníčkovi se díky omluvenkám od doktorů daří unikat spravedlnosti už šest let.

Liknavost soudkyně Veselé však má i svůj líc. Její zásluhou se z otce současného šéfa komunistů stal snad nejznámější zločinec padesátých let. Navíc zprávy o tom, že Grebeníček opět – zatím už jedenáctkrát – nepřišel k soudu a zase mu to prošlo, zvedají hladinu adrenalinu v krvi a nutí vracet se k příběhům minulosti.

Život psance

Do konce návštěvních hodin zbývá ještě půlhodina, na interním oddělení nemocnice v Uherském Hradišti však žádní hosté zvenku nejsou. Prázdnou chodbou prochází jen sestra s vozíkem čistého povlečení. „Za kým jdete?“ zajímá se ostražitě. „Za panem Grebeníčkem? Když nejste z rodiny, tak za ním nemůžete.“ Vzápětí se na oddělení strhne poprask. Jedna sestra volá primáři, co s neodbytnou návštěvou, druhá spěchá k pokoji číslo 3, aby vlastním tělem bránila dveře.

Pacienti z ostatních pokojů zvědavě vykukují, co se na chodbě děje. Role ochranky není sestře zrovna příjemná. „Nedělejte problémy, je to tak nařízené,“ říká. „Já jenom…