Jsi jen kus masa

Minulý týden si dobře naložený ruský prezident Vladimir Putin pochutnával v Buckinghamském paláci na královské hostině, rozdával úsměvy na všechny strany a nešetřil optimismem. Není divu. Ruské ekonomice se právě podařilo vybřednout z vleklé krize a těší se pětiprocentnímu růstu. Úspěchy slaví i Putinova pragmatická zahraniční politika, a prezident si tedy před hostiteli okázalou spokojenost může dovolit. V kremelské úřadovně si ovšem podobný luxus může dopřát jen stěží. Brání mu v tom především řada dlouhodobě neřešených vnitropolitických problémů. Nejčerstvěji mu jeden z nich nepřehlédnutelně připomněla mezinárodní nevládní organizace Amnesty International, která ve spolupráci s několika ruskými partnery právě zahájila masivní kampaň upozorňující světovou veřejnost na hrozivé rozměry, jichž v Rusku dosáhla úroveň domácího násilí. Že jde o problém, nad nímž nelze mávnout rukou ani v ruských poměrech, dokazuje už prostý pohled do oficiálních dokumentů. Podle dostupných údajů totiž dnes ruští muži ubijí k smrti každý rok více žen, než kolik padlo sovětských vojáků během deseti let krvavé okupace Afghánistánu.

Jsem tvůj car

„Sergej vrazil do místnosti, vytáhl mě z postele a vláčel po zemi do kuchyně. Tam mi zkroutil ruce za záda a začal mi mlátit hlavou o zem. Křičel, že je car a vladař a že musím dělat, cokoli chce. Vykřikla jsem: ,Chceš mně zabít?‘ On jen zařval: …