Naděje měst je v jejich krizích
Jiří Musil (nar. 1928) se po studiu sociologie na FF UK zaměřil na studium kvality života ve městech, sociální ekologii a problémy urbanismu a demografie. Napsal řadu odborných i populárních publikací, které se dočkaly vydání v několika jazycích. V současnosti působí jako profesor demografie na UK a profesor sociologie na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Před několika dny jste na pozvání Francouzského institutu v Praze debatoval s pařížským „filozofem urbanismu“, profesorem Thierry Paquotem, na téma „krize současných měst“. Jak hluboká je podle vás ta krize? Shodou okolností jsme právě my svědky definitivního zlomu: v letošním roce převýšil počet obyvatel měst počet obyvatel venkova. Tento trend se zrychluje a za dvacet let může ve městech žít tři čtvrtiny světové populace. Ze skutečnosti, že svět se stává ve stále větší míře světem městským, plyne i řada nebezpečí, kterým musí některá města čelit. Obecně však nelze o městech hovořit jako o homogenním celku. Zatímco ve třetím světě se potýkají s těžkými krizemi, jinde zažívají nebývalou renesanci. Dokonce i uvnitř jednotlivých zemí najdete města, která upadají, a jiná, která se těší dosud nepoznané prosperitě.
Jiří Musil (nar. 1928) se po studiu sociologie na FF UK zaměřil na studium kvality života ve městech, sociální ekologii a problémy urbanismu a demografie. Napsal řadu odborných i populárních publikací, které se dočkaly vydání v několika jazycích. V současnosti působí jako profesor demografie na UK a profesor sociologie na Středoevropské univerzitě v Budapešti.
Konec rámečku
Před několika dny jste na pozvání Francouzského institutu v Praze debatoval s pařížským „filozofem urbanismu“, profesorem Thierry Paquotem, na téma „krize současných měst“. Jak hluboká je podle vás ta krize?
Shodou okolností jsme právě my svědky definitivního zlomu: v letošním roce převýšil počet obyvatel měst počet obyvatel venkova. Tento trend se zrychluje a za dvacet let může ve městech žít tři čtvrtiny světové populace. Ze skutečnosti, že svět se stává ve stále větší míře světem městským, plyne i řada nebezpečí, kterým musí některá města čelit. Obecně však nelze o městech hovořit jako o homogenním celku. Zatímco ve třetím světě se potýkají s těžkými krizemi, jinde zažívají nebývalou renesanci. Dokonce i uvnitř jednotlivých zemí najdete města, která upadají, a jiná, která se těší dosud nepoznané prosperitě.
Můžete být konkrétnější?
Například stará průmyslová města z 19. století jsou dnes ve většině Evropy v dost složité situaci. Ztratila hospodářskou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu