Na počátku bylo Giscardovo slovo

Po šestnácti měsících práce je na stole historicky první ústava Evropské unie. Na konci minulého týdne ji za hlasitého potlesku schválila naprostá většina ze 105 členů Konventu, jemuž šéfuje Valéry Giscard d’Estaing. Ačkoli ústava nahrazuje nepřehledný spletenec různých smluv, má stále téměř 230 stran, takže nejde o „stručný text, který si přečte každý školák v Evropě“, což si konventisté představovali. Sám Giscard připustil, že výsledný návrh není dokonalý, poprvé v dějinách má však Unie jasný a ucelený text, podle kterého se bude řídit a který by měl být „srozumitelný všem jejím občanům“. S ústavou je vesměs spokojena také česká vláda, protestovali jen skalní euroskeptici v Konventu, podle nichž dokument mění Unii ve „federální superstát“.

Ústava zavádí celou řadu novinek: EU bude mít svého prezidenta a ministra zahraničí, předsedat klubu by mělo několik států najednou, evropští poslanci budou až na výjimky schvalovat všechny evropské zákony, stejně jako volit předsedu Evropské komise, a právo veta zůstane zachováno jen u zahraniční, obranné a daňové politiky. U některých bodů zřejmě dojde k dalšímu posunu, protože ne všichni se se všemi nápady smířili – většina malých zemí včetně Česka například stále protestuje proti zřízení postu evropského prezidenta. Diskuse vlád začnou v říjnu a až z jejich disputací vzejde konečná verze ústavy, kterou pak…