Masový vrah mezi námi

Na starých mužích, kteří si občas sednou na lavičku a krmí holuby, vlastně nemusí být nic zajímavého. Snad jen že některý z nich může být největším československým masovým vrahem. Karol Pazúr, který nechal měsíc po válce chladnokrevně povraždit 265 německých civilistů, může být opravdu kdekoli. Po vyhlášeném funkcionáři Svazu protifašistických bojovníků, který se nikdy nepřestal holedbat postřílením téměř tří stovek „fašistů“ (nejmladšímu bylo šest měsíců), se po roce 1989 slehla zem. Možná si užívá penze v Košicích, prý ho viděli v Americe, možná leží s kamenem na krku v některém slovenském jezeře.

Smrt číhá na kolejích

Stalo se to v Přerově. Na nádraží zastavil v poledne 18. června 1945 vlak, jímž se z Čech vraceli na rodné Slovensko karpatští Němci. Shodou okolností o chvíli později na vedlejší koleji zabrzdila také souprava, kterou se z přehlídky vraceli domů slovenští vojáci. Někteří přitom pocházeli ze stejného regionu jako karpatští Němci. Slovo dalo slovo a vojáci své sousedy nařkli ze spolupráce s nacisty. V tu chvíli se na scéně objevil důstojník Obranného zpravodajství poručík Karol Pazúr. Vzal si k ruce osvětového důstojníka Bedřicha Smetanu a začali vyvolávat Němce z vlaku. Od velitele pluku, štábního kapitána Eugena Surovčíka, si pak Pazúr nechal přidělit samopalníky se střelivem a večer ještě zašel do nedalekých Lověšic, kde požádal předsedu místního…