Ani široké úsměvy a srdečná slova prezidentů Ruska a USA nemohou zastřít fakt, že se oba muži kolem jedné věci těžko shodnou. Amerika nepochybuje, že jeho nevypočitatelný nepřítel a sponzor světového terorismu – Írán – má našlápnuto k výrobě jaderné zbraně. Zasloužilo se o to právě Rusko. Spojené státy i další západní země proto na Vladimira Putina naléhají, aby Íránu nepomáhal. Ale bez úspěchu. Minulý pátek Rusko ohlásilo, že dodá Íránu slibované jaderné palivo, a zopakovalo, že jde pouze o mírový program s cílem vyrábět elektřinu. Naproti tomu stojí otázka, proč stát, kde je ropa levnější než voda, potřebuje jadernou elektrárnu.
Írán začal stavět elektrárnu v Búšehru na břehu Perského zálivu v polovině 90. let. Zařízení má zhruba poloviční výkon Temelína a s dokončením se počítá příští rok. Kromě toho se staví v Natanzu asi tři sta kilometrů jižně od Teheránu i továrna na obohacování uranu. Letos v únoru ji navštívil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej a před novináři se netajil tím, že je zaskočen. „Je to vyspělá továrna,“ citovala média jednoho z diplomatů. Reaktor v Búšehru ovšem bude používat pouze ruské palivo. Odtud pramení úvaha, že uplatněním továrny v Natanzu může být jen výroba nukleární zbraně. A kdo se stavbou pomohl? V úvahu připadají Rusko, Čína, ale také Pákistán nebo Severní Korea.
Spojené státy a další země se nyní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu