Česko před referendem

Už na konci tohoto týdne se rozhodne, zda Češi vstoupí do společenství známého pod zkratkou EU. Oba možné verdikty – ano i ne – znamenají historickou volbu, která ovlivní život v této zemi na generace. Jak, pokud referendum dopadne kladně? A co se naopak stane, otočí-li se zdejší občané k evropskému klubu zády? A jak se změní samotná Unie, až tam přijdou převážně ti, které ještě nedávno pevně svíral komunismus?

Tenkrát v Portugalsku

Realita po prvním květnu příštího roku mnoha Čechům nahání strach. Ten je možné částečně odstranit na základě zkušeností těch, kteří už pomyslný Rubikon překročili. Třeba Portugalsko: když v roce 1986 vstupovalo do tehdejšího Evropského společenství (ES), bylo zhruba srovnatelně chudé jako dnes Česko. Desetimilionový národ, který ze sebe setřásl diktaturu a jehož hrubý domácí produkt na hlavu dosahoval 56 % evropského průměru (blízkých dnešním českým 59 %). Demokracie přišla sice už po revoluci v roce 1974, ne však stabilita a prosperita. V období 1975–86 dosahovala průměrná životnost jednoho portugalského kabinetu deseti měsíců a výkonnost ekonomiky stagnovala. Téměř 120 tisíc Portugalců ročně odcházelo hledat obživu v zahraničí, protože doma si nevydělali. V následující dekádě začaly vlády sloužit plné čtyři roky, země privatizovala a její hospodářství se ze státních mamutů a živořících farem přeorientovalo na malé firmy…