
V hlavním časopise americké akademie věd PNAS vyšel minulý týden provokativní článek, který naznačoval příslušnost šimpanzů k rodu Homo. Ten by se tak rozrostl z člověka rozumného (Homo sapiens sapiens) o další dva druhy – člověk šimpanz (Homo troglodytes) a člověk bonobo (Homo paniscus). Své argumenty vědci z Detroitu opřeli o genetickou podobnost necelé stovky genů. Byť pro život nezbytných.


On tancuje v dešti
Tyto geny však tvoří pouze zlomek genomu a generalizovat cosi z jejich podobnosti je tak poněkud nadsazené (lidský genom obsahuje přibližně čtyřicet tisíc genů). Celá problematika příbuznosti člověka se šimpanzem je kontroverzní a s definitivním rozhodnutím je nutné počkat, až bude kompletně dešifrován šimpanzí genom. To je naplánováno na polovinu tohoto roku. Centrum pro výzkum lidského genomu v americké Bethesdě totiž „přijalo“ šimpanze do kategorie tzv. genomů s vysokou prioritou a uvolnilo pro tento projekt své továrny na sekvenování. Japonské, německé, jihokorejské, tchajwanské a čínské laboratoře začaly se sekvenováním již v roce 2001 a zejména Japonsko hraje v těchto projektech prim. Zatím však stále máme k dispozici jen několik studií, které se snaží na genetickém základě vyvrátit či potvrdit již 30 let tradované číslo 98,5 % (to znamená, že z tří miliard bází – nejnižší jednotky DNA – by jich lidé měli 98,5 % stejných jako šimpanz)…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu