Polsko, nová mocnost

Před nadcházejícím víkendovým referendem se na veřejnost obrátili generál Jaruzelski a Lech Walesa. Bývalý diktátor i muž, který ho svrhl, nezávisle na sobě v deníku Gazeta Wyborcza vzkázali svým příznivcům stejnou zprávu: v zájmu celé země hlasujte ANO. V pátek přiletěli Poláky povzbudit i Tony Blair a George Bush. I kdyby ale k urnám nepřišlo předepsaných 50 % voličů a referendum nebylo platné, rozhodne parlament. Do Evropské unie nezadržitelně vstupuje nový silný hráč.

Nemá smysl dál opakovat frázi, že se Polsko „uchází o roli regionální mocnosti“. Polsko už touto mocností je. Mnozí Češi se tomu ještě zdráhají uvěřit – asi jako když se vyšvihne někdejší spolužák ze třídy, kterého si přece dobře pamatujeme se všemi jeho slabostmi. Ale je to tak: Polsko, jedna ze šesti největších zemí budoucí EU, má svou okupační zónu v Iráku, svou „východní politiku“ na Ukrajině a v Bělorusku a své plány má i se střední Evropou. Není třeba se tohoto nového Polska děsit. Může z něj být hlavní český spojenec ve sjednocené Evropě.

Irák: kdo jiný?

Už dlouho předem bylo jasné, že Polsko se svými 40 miliony obyvatel bude v Evropě těžká váha. Válka v Iráku však jeho vzestup tak urychlila, až to vyráží dech. S faktem, že Polsko bude mít svou vlastní okupační zónu, se zejména německý tisk obtížně vyrovnává. „Poláci už nedokážou skrývat euforii,“ psal před…