Kolik politiků se vejde na patnáct křesel Ústavního soudu? A patří tam vůbec? Nepromění ctihodnou instituci ve stranický bazar a budou mít dost odvahy bránit ústavnost před nápady svých partajních kolegů? Tyto otázky řešil Senát, když minulý týden diskutoval o prvním kandidátovi do Ústavního soudu, kterého předložil prezident Václav Klaus. V debatě o místopředsedovi lidovců, exministrovi a současném poslanci Miloslavu Výborném přitom senátoři a senátorky zároveň řešili, jak má jedna ze zdejších nejdůležitějších institucí v pohavlovské éře vůbec vypadat. Vzhledem k tomu, že Václav Klaus předloží do července Senátu ještě dalších sedm jmen, je to rozhodně debata klíčová.
Znalec spisu
Pravomoci patnácti ústavních soudců jsou obrovské. Na základě stížnosti občanů mohou zkoumat a rušit zákony či jejich jednotlivé paragrafy. Mají také jako jediní v zemi právo soudit prezidenta, pokud se dopustí velezrady. Tuto pravomoc zdejší Ústavní soud zatím nevyužil, ale zákony rušil v hojném počtu. Tím také často vzbuzoval silné emoce v srdcích řady politiků. Nejvíc to bylo vidět za časů opoziční smlouvy. Tehdy poslanci všemocného tandemu ČSSD-ODS museli strpět, že jim brněnská instituce zhatila plány na omezení nezávislosti Národní banky, prezidenta a na vyhazov menších stran z politické soutěže. Nejostřeji za to tehdy Ústavní soud napadal předseda ODS Václav Klaus, který jej obvinil z politické hry ve prospěch tehdejšího prezidenta Václava Havla. „Myšlenka…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
