Dva současní ústavní soudci, dva dlouholetí politici, jeden známý advokát. Tak vypadá první várka kandidátů do Ústavního soudu, kterou prezident Václav Klaus poslal ke schválení do Senátu. Dá se z ní už něco vyčíst?
Nejspíš toto: jaký prezident, takový Ústavní soud. Klaus při nástupu do funkce ohlásil, že ji „zcivilní“. Pokud tím myslel, že ji zbaví noblesy a přemění v běžný politický úřad, pak se mu to daří. V roce 2008, na konci jeho funkčního období, už jistě nikoho nenapadne, aby na Hradě hledal zastání, velkorysost a poslední pomoc v nouzi.
Částečné „zcivilnění“ čeká i Ústavní soud. V Havlově éře jeho jádro tvořili bývalí političtí vězni a exiloví právníci a tomu odpovídala i autorita soudu. Pokud Klausovy návrhy schválí Senát, soud bude mít zhruba takovou noblesu, jaké jsou schopni mazaní advokáti a přední politici.
Dva potvrzení
Začněme tedy s tou lepší částí prezidentových nominací. Václav Klaus v minulosti dával opakovaně najevo, že dosavadní Ústavní soud se mu nelíbí. Jeho členy prezentoval jako Havlovy vazaly a jejich verdikty očividně považoval za pokračování politiky jinými prostředky. Je tedy chvályhodné, že nakonec svou okázalou nechuť překonal a aspoň dva – Pavola Holländera a Vojena Güttlera – potvrdil na dalších deset let. Tito muži ztělesňují dvě různé kariéry. Pavol Holländer, jeden z mála bývalých komunistů na Ústavním soudu, patří mezi uznávané akademické teoretiky; Vojen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu