Zas tak velký zázrak v Květné nemají
Jako podnikatele mě zaujal článek Hany Čápové Zázrak v Bílých Karpatech (Respekt č. 20/2003). Na „unikátní experiment“, o kterém píše, mám však přesně opačný názor. Především je třeba připomenout, že z několikaměsíčního provozu sklárny zatím vůbec nelze činit závěry o životaschopnosti podniku. Situace je taková, že sklárna na několik měsíců přerušila výrobu, a potom ji – pod jiným vlastníkem a posílena státními dotacemi – opět zahájila. Nyní tedy jenom plní poptávku, která se logicky za několik měsíců odstávky nastřádala.
Pětitisícový příspěvek pracovního úřadu na plat každého zaměstnance pak vnímám jako hrubé porušení principu volné soutěže: kdo z jiných podnikatelů má takové podmínky? I v takto pohodlném podnikatelském prostředí přitom zaměstnanci pracují o svátcích (věřím, že dobrovolně). Umím si však představit reakci svých zaměstnanců, kdybych je požádal o totéž. Ve sklárnách prostě z odborářů vyrostli velmi tvrdí majitelé, kteří své zaměstnance na rozdíl od předchozích vlastníků, teď už opravdu, vykořisťují. Není těžké si představit, jak takový unikátní světový experiment může skončit. Až opadne poptávka nastřádaná ještě po původním majiteli, budou se muset odboráři postarat o nové zakázky. V tu dobu už stát zároveň přestane dotovat mzdy zaměstnanců pětitisícovým příspěvkem a poklesnou mzdy. Ve sklárnách pak možná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu