Otrok kněžny Libuše

„Je nespravedlivé, že zatímco Masoch zůstává neznámý, Sade je předmětem hlubokých studií,“ posteskl si na konci šedesátých let v eseji Výklad Sacher-Masocha slavný francouzský filozof Gilles Deleuze. Jeho postřeh zůstal dlouho osamocen a trvalo přes pětatřicet let, než se spisovateli Leopoldu von Sacher-Masochovi, po němž je pojmenována známá sexuální perverze, dostalo skutečně reprezentativní pozornosti. Koncem dubna byl v rakouském Grazu, který se letos honosí titulem evropské město kultury, zahájen festival věnovaný Masochovu životu a dílu a také reflexi masochismu ve výtvarném umění. Že se bohatá retrospektiva koná právě v hlavním městě rakouského Štýrska, není náhoda. Kontroverzní bard zde totiž strávil téměř dvacet let svého života a napsal svá stěžejní díla. I pro Čechy je ale „zakladatel“ masochismu zajímavou postavou: část mládí prožil v Praze a jeho bujná fantazie si zvlášť oblíbila slovanskou mytologii.

Všechny krásy monarchie

Sacher-Masoch se dá právem považovat za reprezentanta Rakouska-Uherska a jeho úzkostí v devatenáctém století. Narodil se v roce 1836 ve Lvově, hlavním městě haličského regionu, a od dětství byl zvyklý pohybovat se mezi různými národy a minoritami. Často totiž doprovázel svého děda-lékaře po návštěvách a starý doktor si pacienty nevybíral: léčil Slovany, Němce a docházel dokonce i do židovského ghetta, což bylo na…