Ve hvězdách

Respekt není časopis, který by měl ve zvyku pořádat čtenářské soutěže, ale tento týden se tu vyloženě nabízí jeden cvičný dotaz. Který z dnešních vysokých představitelů západního světa se aktivně podílel na bourání sovětského systému? Téměř všichni takoví lídři – Thatcherová, Reagan, Kohl – jsou dávno v důchodu. Snad jen šéf evropského Konventu Valéry Giscard d`Estaing by mohl vyprávět, jaké to bylo úřadovat coby francouzský prezident v dobách, kdy kontinent protínala železná opona. Ale Giscard se na bourání socialismu zase tak aktivně nepodílel. Správná odpověď tedy zní – Karol Wojtyla neboli papež Jan Pavel II.

Dnes je to křehký shrbený muž s třesoucím se hlasem, jehož obličej umrtvuje Parkinsonova nemoc. Koncem týdne oslaví 83. narozeniny a na podzim pak 25. výročí pontifikátu, tedy svého působení ve funkci hlavy katolické církve, k níž se dnes hlásí 600 milionů obyvatel planety. Tenkrát v roce 1978 vypadal papež jinak. Nastoupil jako světoběžník, jenž podával ruku ostatním vírám. Bez okolků se ztotožnil s myšlenkou univerzality lidských práv, do té doby v církvi často považovanou za výplod protiklerikálního osvícenectví. Z dobových záběrů je vidět, jak se generálovi Wojciechu Jaruzelskému, jenž stál v čele komunistického Polska, třásla kolena, když se s papežem v roce 1983 poprvé setkal. Wojtylův důraz na Kristova slova „Nebojte se“ proboural zdi lidského strachu…