Francie a Německo chtějí, aby se daně v zemích Evropské unie od sebe v budoucnu lišily co možná nejméně. Nepřímé daně (spotřební daň a DPH) už mají přesná unijní pravidla. Do přímých daní však zatím Brusel svým členům nemluvil. A to se právě Paříži a Berlínu nelíbí. Šéf Konventu Evropské unie Valéry Giscard d’Estaign je nepokojen „neférovou“ konkurencí: některé země svými nízkými daněmi lákají výrazně víc zahraničních investic. Jak se vyjádřil pro úterní Financial Times, rozdílná výše daní pro firmy ohrožuje jednotný evropský trh. Trnem v oku je mu hlavně Irsko, kde firemní daň dosahuje 12,5 %. Ještě víc se však obává, že nízkými daněmi budou přetahovat investory noví členové. Slovensko ohlašuje snížení na 20 %, v Maďarsku je nyní na 18 %. My se svými 31 % (či po případném snížení na 28 %) neděláme Francouzům vrásky. Německé firmy odvádí státu 26 % zisků, francouzské 35 %. Jak asi dokážou mít Irové výrazně vyšší životní úroveň, nižší nezaměstnanost i dluhy a ještě platit méně na daních?
•••
Rozdíly a pestrost uvnitř Evropské unie mají půvab. Každý si může najít místo, které bude vyhovovat jeho vkusu i peněžence. Podle týdeníku The Economist se v roce 2000 (čerstvější data zatím nejsou) z ostrovního království vystěhovalo kolem 300 tisíc lidí. Tak dlouhé řady „emigrantů“ nepamatuje Británie za posledních 20 let. Britové tvrdí, že je vyhání vysoké ceny, špatné veřejné služby (zdravotnictví a doprava), stísněný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
