Připomeňme si

„Tahle nemoc člověka úplně odtrhne od společnosti a nezbývá než být po zbytek života zavřený doma,“ říká paní Marys Postránecká (50), která už dvacátým rokem trpí nemilosrdnou chorobou – roztroušenou mozkomíšní sklerózou. Lidí se stejnou diagnózou je dnes v Česku deset tisíc. „To neumřete hned tak, pomalu se to všechno zhoršuje, jen mozek pořád funguje. Snad aby si člověk uvědomoval, v jakém stavu je,“ popisuje paní Postránecká záludnost choroby. Ona sama už v současnosti nevstane z postele, neuloží se do ní a nedojde si na toaletu. Svůj život ovládá z elektrického vozíku jen jednou rukou a hlavou – ostatní části těla jsou ochrnuté. Poté, co ji opustil manžel, se ve svých čtyřiceti letech musela odstěhovat do domova s pečovatelskou službou. Zde se jí ujal jeden z pečovatelů, který jí od té doby pomáhá každý den daleko nad rámec svých běžných povinností. Kdyby ho neměla, byla by odsouzena k životu v léčebně dlouhodobě nemocných nebo ve starobinci. Tam také většina lidí s touto diagnózou končí, protože nemají nikoho, kdo by jim pomohl v jejich každodenních úkonech. K tomu, aby mohli žít ve svém domácím prostředí, by přitom stačilo mít svého asistenta. Tuto službu ale stát – s odkazem na nedostatek peněz – nikdy do nabídky sociálních služeb nezahrnul. Dnes problém přešel na kraje a ty se do pomoci také nehrnou. Vláda se proto rozhodla podpořit v tomto směru neziskové organizace. „Na rok 2004 pro ně zřídíme speciální…