Na pomoc po válce

„Pro tuhle zemi je to historická šance pomoci nějakému státu, aby získal zpět demokratickou správu,“ říká ministr zahraničí Cyril Svoboda. „Nepamatuji se, že by české firmy měly v posledních třinácti letech lepší příležitost k ekonomické expanzi,“ podotýká zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Vratislav Janda. Oba pánové hovoří o tomtéž. Obnova postsaddámovského Iráku staví české politiky a podnikatele před výzvu, aby ukázali, co dovedou.

Náš krasobruslař v Bagdádu

Základem pro tuto příležitost je fakt, že nás Spojené státy zařadily mezi spojence. A to ze tří důvodů. Česko jim nabídlo chemickou rotu, polní nemocnici a v neposlední řadě umožnilo na svém území práci Rádia Svobodný Irák. Útoky, kterými chtěl Zemanův kabinet vyhnat vysílač za hranice, a žádosti ministra průmyslu Grégra o americké „odškodné“ za ušlý irácký byznys jsou zapomenuty. Během protisaddámovského tažení se totiž česká vláda opatrně, ale přece jen postavila na stranu koalice. „Především díky tomu jsme se na konci dubna mohli v Bagdádu zúčastnit setkání irácké opozice, kam USA pozvaly jen šest zemí,“ říká ministr Svoboda. A právě zde Američané vyzvali českou vládu, aby jim obstarala přibližně dvacítku tuzemských odborníků, kteří by se měli podílet na obnově státní správy Iráku. „Předpokládá se, že během několika týdnů v Iráku vznikne přechodná vláda. Čeští experti by pak měli být rozesláni na tamní ministerstva, kde…