Zřejmě už v nejbližších dnech budou poslanci volit znovu členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Před dvěma týdny se dokázali shodnout jen na pěti mužích a jedné ženě, „velká rada“ tedy ještě není funkční. Už dnes je ale možné říci, že vládní koalice prohrála – i kdyby v radě nakrásně získala drtivou většinu.
U každého politického vítězství je také důležité, za jakou cenu k němu došlo. A v tomto případě byla cena až příliš vysoká: vládní koalice z „velké rady“ udělala politický orgán a navíc se přitom spojila s komunisty. Neomlouvá ji ani fakt, že opoziční ODS dělala a dělá totéž. Ani při sledování dobrého cíle – omezit moc televize Nova – nelze jít, obrazně řečeno, přes mrtvoly.
Jaká nezávislost?


Volba radních nemusí zajímat jen lidi se zapnutými rádii či obrazovkami. Ukazuje mnohem více: slabiny a úskalí české politiky.
Předchozí vysílací rada padla proto, že byla „příliš politická“: prostě někteří radní plnili to, co jim lidé z ODS a od Vladimíra Železného přikázali. Vládní koalice tedy chtěla ukázat, že se chová jinak. „Cílem vlády je nezávislost médií na politických stranách a orgánech státu,“ stojí v jejím programovém prohlášení. Ovšem koalice do „nezávislé“ rady navrhla kandidáty jako například bývalého poslance ČSSD Jana Kostrhuna či bývalého šéfa senátního klubu KDU-ČSL Jiřího Šenkýře. O jaké nezávislosti je to tedy řeč?
Vláda měla šanci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu