Minulý týden noviny informovaly o jednom z posledních zločinů Saddáma Husajna: těsně před válkou přiměl svého syna Kusaje vybrat z národní banky miliardu dolarů ve stodolarovkách. Dotyčnou částku odvezly – zatím neznámo kam – tři kamiony.
William Safire z listu The New York Times nad touto zprávou připomněl jinou historku o přepravě peněz. Když se před dvaceti lety ptali v Nevadě Franka Sinatry, zda odnesl jakémusi gangsterovi dva milionů dolarů v kufříku, Sinatra odvětil: „Nacpete-li do kufříku dva miliony dolarů, tak vám ty dva miliony dám.“ Poté, co Safire tento příběh zveřejnil, telefonoval mu spisovatel Norman Mailer a velmi sofistikovaně – se znalostí přesných měr diplomatických kufříků a stodolarových bankovek (například do jednoho palce se jich nacpe 350!) – spočetl, že do naditého kufříku se vejde 2 012 000 dolarů. Svou sázku by tedy Sinatra prohrál.
Nechme teď stranou, jak se starý levičák Mailer tak hbitě zorientoval v problematice dolarových bankovek a kufříků. Všimněme si spíše domácích srovnání. Saddámův vývar by se dal nacpat do 500 kufříků (plus dalších sto milionů eur, o kterých Safire lakonicky poznamenává – „pravděpodobně na úplatky v Evropě“). Za rok se pomalu přiblíží desáté výročí aféry Lizner, kdy šlo o trapných osm milionů korun v kufříku jednom. Lizner byl zkrátka břídil. Zato si ale představme budoucí moravskou dálnici D 47: kdyby vláda tuto zakázku včas nezarazila, za staviteli…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu