Ještě nedávno se zdálo, že strašlivá vražda na Bukové hoře u Teplic nad Metují bude odčiněna. V místech, kde před půlstoletím čeští vojáci během “odsunu” postříleli třiadvacet sudetských žen, dětí a starců, totiž loni postavili dobrovolníci z Česka i z celé Evropy kříž smíření. Nad symbolickým hrobem si pak všichni podali ruce: děti vyhnanců s místními obyvateli, čeští a sudetoněmečtí politici. Idyla však dlouho nevydržela.
Hitler hurá
Z mlhy na Bukové hoře pomalu vystupuje mystický objekt. Ve světlém, ledem pokrytém pískovci prosvítá vytesaná lidská postava. Od úpatí obelisku je do mírného kopce naskládáno dvacet tři kamenů. Pěšina ústí na vyvýšenou planinku přímo u kamenného kříže. “Obětem bezpráví”, čte si kolemjdoucí písmena v reliéfu. Připomínají padesát osm let starou událost (viz rámeček), kdy čeští vojáci vyhnali z domova v nedalekých Teplicích nad Metují třiadvacet sudetských Němců, odvedli je do lesa a tady je bez milosti a bez důvodu postříleli.
“Kříž nás smiřuje s mrtvými a také navzájem,” prohlásil loni v září při slavnostním odhalení památníku šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndt Posselt. Na Bukovou horu si vedle předsedů obou komor českého sněmu Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Petra Pitharta (KDU-ČSL) postupně našli cestu také desítky běžných poutníků. Cíl jednoho z hlavních iniciátorů stavby kříže smíření Jana…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu