Dopisy

Raději bezpečně než přirozeně

Už delší dobu sleduji v Respektu články autorek ze sdružení Aperio týkající se přirozeného porodu a porodu doma (naposledy jejich text Hra o porod, Respekt č. 51/2002). Ačkoli chápu jejich profesní i zájmový úhel pohledu, mám k jejich tezím několik námitek. Jsem lékař-negynekolog a matka dvou dětí narozených přirozeně (první porod vedla výhradně porodní asistentka) ve standardních porodnicích. Přestože obě moje těhotenství byla nekomplikovaná, takže bych byla vhodnou kandidátkou na porod doma, na podobnou nabídku bych se zlákat rozhodně nedala. V téhle akci jde přece hlavně o to, abych přivedla na svět zdravé miminko. Proto jsem odhodlána podstoupit mnohem víc než jen cestu do porodnice, spolupráci se zdravotnickým personálem a respektování některých pravidel s pobytem v nemocnici spojených. Větší pocit jistoty a pohody než vlastní postel mi dodá vědomí, že v případě nečekaných komplikací mám vhodnou pomoc v dosahu řádově sekund či minut. Nechci se s jakoukoli komplikací porodní či poporodní ve stresu a nepohodě harcovat sanitkou do nemocnice a nechci si nikdy vyčítat, že v situaci, kdy jsem nerozhodovala jen za sebe, ale i za tvora, který je v tu dobu na mě zcela závislý, rozhodla sobecky. Mohu-li předejít jakémukoli ohrožení či poškození svého dítěte, udělám to. Tady nejde o nějaké přetechnizování přirozené záležitosti, nýbrž o vývoj. Nové možnosti a postupy se…