Zakuklenci z Ekokomu

Ke stolku v kavárně v centru Prahy usedá menší dlouhovlasý třicátník, z tašky vytahuje objemné desky a říká: „Máte to tady, ale nikdo se nesmí dovědět mé jméno a že jsem vám to ukázal já.“ Pak pečlivě začerňuje údaje o své osobě na předávaných dokumentech.

Miroslav Králík – říkejme mu tak – je drobný podnikatel ze středních Čech. Poslední rok svého života tráví zvláštním způsobem: snaží se dozvědět, jestli mu tím, že balí své zboží do sáčku či do skleněných lahviček, nehrozí mnohamilionová pokuta. I když na to věnoval obrovské množství času, ptal se na ministerstvech, a dokonce si zaplatil právní rozbor oficiálních dokumentů, přesnou odpověď nedostal. Naopak se před ním objevila řada dalších pastí. Pan Králík je jedním z mnoha desítek tisíc podnikatelů, na které od loňska dopadá nový zákon o obalech a kteří – i když to většina z nich vůbec netuší – jsou obklíčeni hrozbou likvidačních pokut.

Já nic, já výrobce

Zákon o obalech je na první pohled velice potřebný. Řeší, jak nakládat s obaly, aby se v přírodě nehromadily hory mikrotenových sáčků, PET lahví či kelímků od jogurtů. Dal by se shrnout stručně takto: každý, kdo uvede obal na trh, musí zajistit nejen to, aby byl co nejmenší a neškodil životnímu prostředí, ale také jeho budoucí likvidaci. A zde přichází první chyták: co je obal a kdo je jeho výrobce?

„Nakupuji od svých…