Nenajdu-li tě, zahyneš

Suverénně nejoblíbenější internetový vyhledavač Google může slavit. Prestižní ocenění „globální značka roku“ letos patří právě jemu. O popularitě a vlivu této firmy však snad ještě více vypovídá fakt, že synonymem k výrazu „hledat na internetu“ je dnes už takřka na celém světě sloveso „to google“. Čím dominantnějšímu postavení se ovšem firma těší, tím více lidí se znepokojeně ptá: Nekoncentruje se v rukou jejích majitelů až příliš velká moc? Takové otázky přitom zdaleka nejsou jen projevem paranoidního strachu a mají své racionální jádro.

Google jako Velký bratr

Pro Google jsou první projevy nedůvěry novou zkušeností. Od spuštění v roce 1998 až dodnes se totiž setkával jen s takřka bezvýhradným obdivem. Dlužno dodat, že si jej vysloužil především nabídkou kvalitních služeb. Kromě dobrých výsledků a sympaticky jednoduchého vzhledu se však o jeho popularitu postarala také média. Google totiž našel způsob, jak je zaujmout: novinářům věčně prahnoucím po nových námětech začal jako první nabízet službu nazvanou příznačně Zeitgeist (Duch doby). V jejím rámci pravidelně zveřejňoval statistiky o tom, která slovní spojení a fráze patří momentálně k nejvyhledávanějším. Zájemci se tak mohli dozvědět, po jaké zpěvačce je právě největší sháňka, jak moc lidé prahnou po informacích o válce v Iráku, jak vzrostl zájem o báseň Invictus poté, co byl v USA…