Americký prezident George Bush oznámil minulý pátek z paluby letadlové lodi Abraham Lincoln konec válečných operací v Iráku. Do popředí zájmu se teď dostává správa a obnova zničené země a stále více se diskutuje i o ekonomických dopadech irácké války a rekonstrukce. Zároveň s tím se objevují otázky, jak si Spojené státy poradí s riziky v dalších částech světa, například v Severní Koreji či Sýrii. Tuto diskusi vedou nejen politici, diplomaté a vojáci, ale zároveň s nimi i ekonomové. Snaží se najít odpověď, jak nejrůznější řešení poznamenají hospodářství. A kolik zásahů iráckého typu může americká ekonomika zvládnout. První otázkou je, jak velké účty za válečné operace si může dovolit platit federální rozpočet. Druhou pak, jak dalece je největší ekonomika světa schopná zvládat nejistotu, kterou přináší každý ozbrojený konflikt.
Cena bezpečí
Je důležité si uvědomit, v jaké atmosféře se rozhodnutí odehrávají. Po 11. září 2001 jsou běžní Američané nepřetržitě ve stavu války proti terorismu. Zásah v Iráku vnímali lidé jako její logické pokračování. Proto se názor americké veřejnosti podstatně lišil od mínění v Evropě, kde se lidé na válku dívají spíše jako na velký kriminální akt. Proto byla ve Spojených státech (kromě silně intelektuálních míst) tak silná podpora pro válku v Iráku. Američané považovali vojenské operace za smysluplné, moc dobře si přitom uvědomovali, že je platí ze…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
