Říkejte mi prostě Jay

Generál ve výslužbě Jay Garner si mohl užívat poklidného života ve svém luxusním sídle na Floridě a jistého zaměstnání v úspěšné zbrojařské firmě. Tato představa ovšem padla v lednu letošního roku, když kývl na nabídku svého přítele Donalda Rumsfelda, aby si vzal na starost poválečnou obnovu Iráku. Existuje jeden předpoklad, proč by mohl ve svém poslání uspět, a kupa problému, proč by se mu to podařit nemuselo.

Garner není v oblasti žádným nováčkem. V roce 1991 byl vyslán do kurdské části Iráku, aby zabránil Saddámově pomstě na tamním obyvatelstvu. Vedl si dobře nejen podle svých kolegů, ale od té doby jej takřka zbožňují i Kurdové. Když nyní přijel do severního Iráku, bylo vidět, že na něj Kurdové nezapomněli. Co se jich týče, Spojené státy nemohly do funkce vybrat lepšího člověka. Zbytek Iráku má však na Garnera odlišný názor. Lidem se nelíbí jeho údajné proizraelské postoje. V roce 2000 Garner podepsal prohlášení, v němž se píše, že „Izrael projevil obdivuhodnou zdrženlivost tváří v tvář krvavému násilí, rozdmýchanému palestinským vedením“. Garner sice nyní řekl, že dnes by už takové prohlášení nepodepsal a že se jednalo o truc vůči tehdejší Clintonově administrativě, ale to Iráčany pochopitelně neuspokojilo.

Nedůvěru také vzbuzuje generálovo napojení na zbrojařskou lobby. Garner vstoupil do armády počátkem šedesátých let, prošel válkou ve Vietnamu, ale uplatnění nalezl především jako specialista na raketové systémy a lasery. Poté co před pěti…