Kaleidoskop

Roztroušená skleróza se projevuje masivními útoky vlastního imunitního systému na myelinovou pochvu. Ta chrání nervové buňky a zároveň se podílí na přenosu signálu podél nervového vlákna. V léčbě této choroby se dosud využívá látek, které znemožňují pronikání buněk imunitního systému do nervové soustavy nebo obecně blokují vznik zánětu. Ve vývoji jsou však již specializovanější léky, u nichž je předpoklad, že masivní útoky zastaví úplně. Jakým způsobem ale opravit zničené části nervového systému, jež způsobují paralýzu, slepotu či jiné poruchy? Dr. Stefano Pluchino z Milána izoloval nervové kmenové buňky z dospělých myší a injektoval je do žil či míšního moku myší, u nichž byla experimentálně vyvolána roztroušená skleróza. Zjistil, že jsou nejen schopné vyhledat pomocí speciálních receptorů místa, kde došlo k poškození, ale že v těchto místech i blokují zánět, nahradí poškozené nervové buňky a částečně restaurují myelinovou pochvu. Takto „opravené“ nervové buňky byly funkční, a to do takové míry, že se zlepšil i celkový stav myší, které byly díky opakovaným záchvatům již částečně paralyzované. Podobná terapie by byla možná i u lidí. Neexistuje však zatím klinicky ověřený systém, jak z mozku pacienta takové buňky izolovat a jak se o ně starat. Nicméně se jedná o velký pokrok a tento objev je dalším trumfem v rukou lidí podporujících výzkum kmenových a embryonálních kmenových buněk.

•••

„Snad mrzne v této vesnici ŕ každé ráno…