Dlouho se zdálo, že celosvětové panství hollywoodské kinematografie se Indie netýká, protože tato země si vystačí s vlastními filmovými sny. Bombajská studia přezdívaná jako Bollywood chrlila podle osvědčeného receptu film za filmem, vyráběla národem milované hvězdy. Biografy praskaly ve švech a filmové podnikání představovalo zlatý důl. Před několika lety se ale něco stalo: kina se začala vylidňovat a filmový průmysl hlásil první ztráty. Producenti si slibovali změnu od loňského roku a do výroby filmů investovali 10 miliard rupií (6,4 miliardy korun). Závěrečný účet ale potvrdil, že krize trvá: Bollywood skončil s 3,5miliardovou ztrátou a známý indický režisér a veterán filmového průmyslu Ramesh Sippy se nechal slyšet, že horší už to být nemůže.
Proč to nefunguje?
Svět bollywoodských celebrit je zjevně otřesen. Znamená snad tento propad konec bombajského filmového průmyslu, jehož tradice sahá až do 30. let minulého století? Je zpochybněna tradice filmů založených na „velkých indických“ hvězdách, jejichž finanční požadavky obvykle spotřebovávají největší část rozpočtu filmů? Již od dob „zlaté éry“ indického filmu v 50. a 60. letech jsou producenti přesvědčeni, že svého diváka dobře znají. Za ta desetiletí přece vědí, jaké ingredience potřebuje správný masala film: jednoduchý příběh, hodně tanců a zpěvu, hodně přepychu a blýskavé nádhery, krásné dívky a neodolatelné hrdiny. Proč by to najednou nemělo fungovat?
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu