Ve hvězdách

„V pátek 16. dubna 1943 jsem přerušil práci v laboratoři a šel domů, nemoha přemoci nápadný neklid, kombinovaný s lehkou závratí. Doma jsem si lehl a upadl v nikoli nepříjemný, jakoby opojný stav, charakterizovaný extrémně vybuzenou představivostí.“ Takto popisuje ve svém deníku švýcarský chemik Albert Hofmann své zážitky poté, co na svém pracovišti v basilejském koncernu Sandoz náhodou požil špetičku diethylamidu kyseliny lysergové, látky, kterou při svém výzkumu v roce 1938 sám vyvinul. Právě před šedesáti lety se tedy zrodila LSD (jak zní německá zkratka dotyčné materie). „V jakoby snovém stavu,“ pokračuje Hofmann, „s otevřenýma očima, jsem vnímal nepřetržitý proud fantastických obrazů mimořádné ostrosti a intenzity, kaleido-skopickou hru barev.“

Po druhém pokusu, nyní již cíleném, publikoval Hofmann zprávu o svém objevu a LSD pomalu vyrazila do světa. Ještě než zasáhla USA a v 60. letech ovlivnila celou tamní kontrakulturu (viz Timothy Leary, Albert Hubbard či Ken Kesey), byla používána i v Československu. Není to příliš známo, ale je to tak: v letech 1954–74 probíhaly oficiální experimenty s LSD, kterých se účastnili pacienti psychiatrických léčeben i zdraví dobrovolníci. Jsou spojeny se jmény Milan Hausner, Stanislav Grof či Marta Semerdžieva. Sám Hausner prý na psychiatrické léčebně v Sadské uspořádal na tři tisíce sezení s LSD, při nichž lidé…